Tyler Grey/Charles Crain

Povaha: Cílevědomí, ctižádostivý a inteligentní. I když je aspektů Tylerovi osobnosti samozřejmě více, tyto tři charakterové vlastnosti jej vystihují nejlépe. Dále se ale dá mluvit o společenském, charismatickém a energickém muži, který je v jednu chvíli schopen zachovávat vážnou tvář psychologa při sezení, a v tu druhou kolem sebe šířit humorem a pozitivní energií. Díky své profesi umí velmi dobře číst v lidech, odhadovat jejich další kroky, předvídat jejich reakce. Především jim ale umí pomoct. I v chaotických situacích je schopen zachovat si klidnou hlavu a problém buď samovolně vyřešit, či ono řešení nabídnout. Jeho vyrovnanost a zdánlivá neschopnost okolí rozhodit jej, se může zdát až nadlidská. On ale přeci jen stále člověkem je. Pokud se to tedy někomu, či snad něčemu podaří, uzavírá se do své opresivně agresivní bubliny. Ze společenského muže se náhle stává zamlklý, melancholický jedinec, vyhýbající se jakémukoliv kontaktu. Ale bereme-li k dnešnímu dni v potaz jeho charakter, je nutné připustit si, že už není tím člověkem, kterým býval. Tedy, není pouze jím. Okolnosti jeho života jej hnali z jednoho extrému do druhého, což vyústilo v jeden prostý fakt. Charlese Craina. Charles není jako ostatní lidé. A ne, není to myšleno tím, že by byl nějak diametrálně odlišný, co se týče fyzické či psychické stránky. Nejedná se totiž o člověka. Ne v doslovném slova smyslu. Disociativní porucha osobnosti je duševní choroba, charakterizovaná dvěma či více osobnostmi, střídavě převládajícími nad jedním tělem. Charles Crain není normální osoba, nýbrž druhá osobnost Tylera Greye. Člověka zahnaného do kouta, jenž si ve snaze ukončit svůj život, nevědomky vytvořil druhou osobnost. Crain je ze své vlastní nátury rozený vůdce, přirozený revolucionář, odporující systému. Od "přírody" je obdarován mocným darem charismatu a řečnického talentu, kterážto kombinace z něj činí nadprůměrně nebezpečnou osobu schopnou rozsáhlé manipulace a ovlivňování lidí. Povahově je impulzivně agresivní, opovrhuje jakoukoliv formou autority. Ve své generaci lidí vidí potenciálně nejmocnější masu, jaká kdy žila. Nicméně nevidí skupiny, nezajímají ho jména ani posty. Vidí individuální sílu, nezměrnou moc průměrných lidí, na nichž jsou závislí všichni vysoce postavení pohlaváři. Je si vědom toho, co tito lidé mohou dokázat, a je odhodlán toho dosáhnout. Jeho chování nicméně vykazuje určité známky povahy psychopata, jenž ve svém konečném důsledku nedbá na osud jednotlivce a v naprostém pohrdání řádu vyzdvihuje důležitost potřebné revoluce a chaosu. Může se to zdát podivné, ale jednu věc ti dva přeci jen společnou mají. Oba jsou schopni několikahodinového filosofického rozjímání nad věcmi, jenž si v očích druhých takovou míru pozornosti nezaslouží. A na oba dělají dojem takový jedinci, jenž tuto jejich záliby nejen chápou, ale také sdílí. Ostatně, ač je spíše ve vedení Tyler, Charles zůstává většinou přítomen jako tichý, otravný hlásek kdesi v pozadí jejich společné a bohužel i choré mysli. To, v případech, kdy jsou sami, vyúsťuje v prazvláštní rozhovor/ monolog.
Historie: Tyler si neprošel těžkým dětstvím. Vyrůstal v harmonické rodině světově uznávaného antropologa a učitelky na klavír. S matkou, jež ho v podstatě, vzhledem k otcově časté absenci, vychovala sama, měl vřelý vztah. A ač by se v případě otce nedalo mluvit o naprostém odcizení, příliš velkou roli v jeho životě nikdy nehrál. Co jej ale otcova absence naučila, byla samostatnost. Po ukončení střední školy odešel na univerzitu, kde vystudoval obor forenzní a klinické psychologie. Zlomový pro něj nebylo pouze studium samo o sobě, ale i setkání s dívkou, která se o pár let později stala jeho ženou. Na škole patřil k premiantům, což, přihlédneme-li k jeho povaze, nebylo příliš velkým překvapení. Ctižádostivost a cílevědomost jej v životě dostaly daleko. Vzhledem k výsledkům ve svém oboru, byl jen krátce po ukončení studia osloven, aby se podílel na tajném projektu Patrolland. Pracovní vytíženost by se mohla zdát ve vztahu problémová, ale Tyler se naučil velmi dobře zvládat jak svůj profesní, tak i osobní život. Ač se za rodinný typ nikdy nepovažoval, vidinu, že by dlouholetou přítelkyni požádal o ruku, naplnil jen krátce na to. Do prvního projektu se ve společnosti své ženy pustil s nadšením, a i když jej jeho selhání zklamalo, nikdy o spolupráci v Baulangerově týmu nepochyboval. Hibernaci podstoupil se ženou i nenarozeným dítětem. Po probuzení jej ale čekalo nepříjemné odhalení. I když nepříjemné je v tomto případě silně nedostatečné. Nejen, že jeho nenarozený potomek hibernaci nepřežil, ale po těžkém poškození hibernační komory byla za mrtvou prohlášena i jeho žena. To Tylera uvedlo do těžkých depresí. Muž, jenž měl všechno, najednou neměl nic. Přerušil veškerý kontakt s okolním světem, valnou část svého času trávil na přidělené ubikaci s ohlušující touhou všechno ukončit. A nebýt Charlese, pravděpodobně by se mu to i podařilo. Druhá osobnost uznávaného psychologa totiž začala existovat v ten samý moment, kdy si muž ovázal oprátku kolem krku. Charles, jenž se doposud projevoval spíše jen jako otravný hlásek v Tylerově hlavě převzal kontrolu na několik dalších dní, kdy nejen přesvědčivě zahrál roli vyrovnaného psychologa, ale zároveň si vyžádal pobyt v městečku Bayside. Nyní Tyler vystupuje jako psycholog. Průchod svého druhému já zatím umožňuje jen nedobrovolně a to hlavně v případech, kdy je v bezpečí svého domova. O tomto psychickém stavu tedy momentálně nemá nikdo povědomí. A v plánu těchto dvou bylo, aby to tak zůstalo i nadále.